Kvapem se blíží slavné výročí Mistra Jana Husa. V minulých letech tento den pro většinu národa znamenal jen vítané volno. Ovšem kulatá cifra 600 let donutí k zamyšlení mnohého z nás, dokonce i toho, kdo je poněkud rozpačitý z naší národní historie, která balancuje od zdi ke zdi: od heroismu planoucí hranice k lidové „filosofii“ Josefa Švejka.

Předesílám, že na detektivky si příliš nepotrpím.  Avšak tento žánr tak docela nezavrhuji, je pár příběhů, které mě zaujmou. Knihu Michala Sýkory jsem původně nechala bez povšimnutí, ale film Případ pro exorcistu mě zaujal. Snad proto, že napínavý příběh  nese stopy Sherlocka Holmese. To je ještě více patrné v samotné literární předloze, jak jsem se dodatečně přesvědčila.

Ve dnech 9. – 13. července 2014 hostilo Brno už tradičně Katolickou charismatickou konferenci. V tomto roce oslavila půlkulaté narozeniny, už celé čtvrtstoletí. Byla tedy jubilejní. A současně i rekordní – nejen počtem účastníků, který chvílemi (včetně jednodenních vstupů) dosahoval 8 tisíc, ale i svým programem.

Pověst se liší od pohádky tím, že její jádro spočívá v nějaké události, která se v nějaké podobě buď skutečně odehrála, nebo aspoň teoreticky mohla odehrát. V genezi této nové městské legendy hraje hlavní roli nevědomost. Kardinál Josef Beran už před desítkami let vyslovil: „...církev  se nebojí toho, co lidstvo o ní ví, nýbrž toho, že lidstvo ji tak málo zná.“