Opravdový coming-out a skutečné pozdvižení vyvolala slova papeže Františka o tom, že si některé své proslovy nepíše sám. Když měl ke konci minulého roku zápal plic, proslovil nedělní modlitbu Anděl Páně a s ní spojené příspěvky z Domu svaté Marty jeho spolupracovník, monsignor Paolo Braida.

Skoro přesně před rokem jsem na ochozu kostela sv. Kateřiny ve slovenské Handlové poprvé spatřil několik poškozených tabulí křížové cesty, kterou teď kompletně vystavujeme u nás v presbytáři. Pátral jsem v tomto malém karpatském městečku po jedné ztracené stavbě.

Díky poctivé práci historiků a prostřednictvím mnoha svědectví jsme téměř třicet let po Sametové revoluci zjistili, že v této zemi žila v období nacismu a komunismu celá řada výjimečných a statečných lidí. Ukázalo se, že obecně přijímané tvrzení, že na rozdíl od ostatních zemí Evropy bylo Československo během doby obou okupací plné kolaborantů a zbabělců, není pravdivé.

Architekt Norbert Schmidt tentokrát do prostoru pražského kostela umístil křížovou cestu ze slovenského hornického města Handlová. Křížová cesta je netradiční, skládá se z růžencových zastavení prodloužených o čtrnáct zastavení křížové cesty. Neobvyklý je i její příběh.

Znáte to. Probudíte se a mísí se vám sny se skutečností. Nevíte, co z toho je vlastně pravda, co jste kdy řekli, nebo řekl někdo vám a zamíchalo se vám to ve spánku do podivné spleti myšlenek. Ale dává to kupodivu smysl. Zdálo se mi, že jsem přišla v neděli na mši a místo kázání se četl pastýřský list brněnského biskupa Pavla o žehnání lidem v partnerských vztazích, které nepatří mezi svátostně uzavřené...