Jsem jiný. Amatér, člověk bez patosu a vztahu k epoletám. Nemám teď na mysli teologickou profesi, ale život žitý v Bohu. Rád se dojímám a kochám. Nestanovil jsem si mety, ke kterým bych mířil, ani nemám v communio sanctorum svého favorita, s nímž bych vedl kdovíjak výživné dialogy.

Časy se mění, a my se měníme s nimi a v nich. To neříká Písmo. Ale neříká to ani Cicero, ani Ovidius, jak se myslívá. To řekl poprvé německý reformační teolog Caspar Huberinus, který – tak jako obvykle němečtí reformační teologové - miloval latinskou klasiku. Němečtí reformační teologové žili v čase, který se měnil velmi prudce.

Jsou chvíle, kdy vám někdo zoufale chybí. Těch důvodů rozumu a srdce může být bezpočet. Rádi byste řekli, jak moc vám ten někdo schází, jenže přetlumočit to do jazyka, jenž by nebyl patetický a příliš zavazující, je těžké.

Minulý týden zahynulo při zemětřesení v Itálii dvakrát více lidí než při teroristickém útoku v Paříži. Přesto se na sociálních sítích příliš neobjevovaly statusy "Jsem Amatrice", změny ikonek facebookových profilů či jiné projevy hromadné soustrasti, na které jsme v posledních letech zvyklí.

Poslední dobou se objevují na internetu v různých debatách tvrzení rozličných jedinců, kteří říkají, že islám „není nic jiného než politická ideologie“. Ti, kteří sami sebe považují za mimořádně zbožné, ještě někdy dodávají, že islám sám pochází od ďábla a islám celý je vlastně modloslužba. Pro katolíky by mělo platit to, co říká Druhý vatikánský koncil v deklaraci Nostra Aetate.