Kateřina Tučková v závěru svého románu Bílá Voda děkuje za řadu cenných konzultací. Její poděkování je věnováno též Evě Vybíralové z Ústavu pro studium totalitních režim, která autorce poskytla řadu materiálů a jako první čtenářka opatřila rukopis knihy i mnoha cennými připomínkami. Tučková se na Vybíralovou obrátila nikoliv jako na literární kritičku, ale jako na zasvěcenou odbornici na podzemní církev v Československu.

Svým původem a formací byl Ivan Vyskočil (nar. 27. dubna 1929) jedním z posledních odchovanců stále ještě fungujícího katolického milieu. Dokonce vzešel přímo z jednoho z jeho jader: Byl synovcem kritika Alberta Vyskočila, vyrůstal na Spořilově v okruhu kolem tamní farnosti, hojně navštěvované pražskými katolickými intelektuály, a dle vlastních slov se duchovně sytil knihami Staré Říše. Vyskočilova vlastní umělecké dílo divadelnické i literární však nemá s katolicismem nic společného

Rozhovor s účastníky pražského kontinentálního setkání k Synodu o synodalitě Stefanem Luntem, generálním sekretářem papežské rady Justitia et Pax Europe, a generálním vikářem plzeňské diecéze Petrem Hruškou, který se zúčastnil setkání on-line.

Rozhovor s Helenou Jeppsen-Spuhlerovou, která se účastnila Evropského synodálního setkání v Praze. Spolu s Tatjanou Disteli a biskupem Felixem Gmürem reprezentovali na evropské synodě Švýcarskou biskupskou konferenci. V rozhovoru pro magazín katolické církve v Zürichu pojmenovává  příležitosti a výzvy synodálního procesu.

Maruška Kudeříková – komunistická svatá, dokonalá ikona? Nebo zfanatizovaná postpubertální dívčina s vymytým mozkem, plující na vlně adrenalinu, která ji donesla až pod ostří gilotiny? V těchto dnech si připomeneme jedno pozapomenuté, nicméně mrazivé výročí. Narozeniny mladé dívky, za pouhých pět dní následované smrtí. A to smrtí násilnou.