Kongregace pro bohoslužbu a svátosti potvrdila zákaz používání bezlepkových hostií

Ze světa / vlu / Vlastní zpráva / 9. července 2017 9:32

Vatikán - Hostie musí obsahovat aspoň minimální množství lepku, aby je mohli římskokatoličtí kněží podávat věřícím při slavení eucharistické bohoslužby. Připomněla to vatikánská Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Na světě se k římskokatolické církvi hlásí asi 1,2 miliardy lidí, statisíce z nich žijí v České republice. Na rozdíl od bezlepkových hostií jsou oplatky vyrobené z geneticky modifikované pšenice přípustné. Pro věřící, kteří trpí celiakií, se ale ve většině případů nic nemění, úplný zákaz se týká jen těch s naprostou intolerancí lepku.

Prefekt kongregace kardinál Robert Sarah zdůvodnil nutnost vydání okružního listu k tomuto tématu mimo jiné tím, že je nyní možné hostie a víno zakoupit už i v obchodních domech či na internetu. List se odvolává na rozhodnutí Kongregace pro nauku víry z roku 2003, podle něj nejsou hostie naprosto zbavené lepku vhodnou materií pro slavení eucharistie. Ve stejné dokumentu je věřícím s přísnou celiakií doporučuje přijímat pouze pod způsobou vína.

Hostie podle rozhodnutí vatikánské kongregace může obsahovat jen minimální množství lepku, nesmí být ale zcela bezlepková.

V Česku prodávané nízkolepkové hostie obsahují jen velmi nízké množství lepku (max. 0,025 mg na hostii), a proto jsou pro většinu celiaků vhodné (pro srovnání: podle nařízení Evropského společenství jsou považovány za bezlepkové výrobky, které obsahují max. 10 mg na 100 g sušiny). Zároveň plně odpovídají liturgickým předpisům. 

Zákaz omezí jen věřící s naprostou intolerancí lepku

Podle dokumentu Svaté přijímání a bezlepková dieta vypracovaného již v roce 2015 Liturgickou komisí ČBK se hostiím musí vyhnout věřící s naprostou intolerancí lepku: „Někteří lidé s bezlepkovou dietou musí ve svém stravování zachovávat velmi přísná pravidla, což klade určité požadavky i na vlastní průběh svatého přijímání. Aby se vyhnuli zbytečným zdravotním komplikacím, musí tito lidé ze svého jídelníčku odstranit lepek úplně. Svaté přijímání je pro ně tedy možné pouze pod způsobou vína, a to z kalicha, do kterého nebyl vpuštěn úlomek hostie. V takovém případě je potřeba mít k dispozici dva kalichy a zajistit, aby nedošlo k jejich záměně.“

Učení o transsubstanciaci

Římskokatolická církev zastavá tzv. učení o transsubstanciaci (přepodstatnění), podle něj posvěcením chleba a vína dochází k přeměně jejich podstaty v Kristovo tělo a krev. Fyzické vlastnosti chleba a vína přitom i po této změně podstaty zůstávají zachovány. Učení bylo definitivně římskokatolickou církví přijato na tridentském koncilu. Tato nauka se utvářela především ve středověké scholastice inspirované Aristotelskou filozifií a jejím rozdělením věci na případky (akcidenty) a podstatu (substanci).

Prostestantská tradice učení o transsubstanciaci odmítá, ale její luterský i kalvínský směr vyznává reálnou přítomnost Krista ve Večeři Páně. Tělo a krev Krista jsou podle nich s chlebem a vínem sjednoceny, aniž by se jedno v druhé měnilo.

I pravoslavná teologie předpokladá, že během svátosti (tajiny) eucharistie dochází působením Ducha svatého k proměně živlů v tělo a krev Krista, nauku o transsubstanciaci a definici způsobu jakým se chléb a víno mění odmítá.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře