Podvodem ke smíření?

Otázky kolem současné snahy o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

České církve / Martin Vaňáč / 29. ledna 2017
Podvodem ke smíření?

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem
Autor: Wikipedia.org

Může být smíření založeno na nečestném jednání nebo dokonce na podvodu? Není vzájemná důvěra a férové jednání základním předpokladem ekumenického dialogu? Takové otázky jsem si kladl v závěru Týdne modliteb za jednotu křesťanů poté, co jsem zjišťoval okolnosti současné snahy o obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.


Kardinálův dopis a některé reakce

Koncem září 2016 napsal kardinál Dominik Duka osobní dopis představitelům církví. S odkazem na vstřícnost katolické církve vůči církvím nekatolickým v rámci vyrovnání majetkových křivd se v něm dovolával velkorysosti a žádal, „aby představitelé nekatolických církví dokázali deklarovat, že tuto záležitost nevnímají kontroverzně a jsou ochotni obnovu sloupu umožnit“. Na podnět některých členských církví se dopisem zabývala Ekumenická rada církví v ČR. Generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl na řídícím výboru Ekumenické rady církví představil projekt a v diskusi byl zformulován návrh usnesení: „Řídící výbor Ekumenické rady církví byl seznámen s plány na obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Uvědomuje si přitom jeho historickou, politickou a náboženskou problematičnost. V duchu ekumenické spolupráce se rozhoduje této obnově nebránit. Vyjadřuje ale naději, že kroky v tomto směru budou součástí širšího dialogu o poznání a vyrovnávání se s obdobím 17. století.“ Navržený text by znamenal změnu v postoji Ekumenické rady církví ve srovnání s předchozím přijatým usnesením z listopadu 2012, v němž bylo uvedeno, že „nepovažuje za správné obnovovat sloup na Staroměstském náměstí, jehož podstavec je svými symboly příkladem náboženské netolerance.“ Jenže na valném shromáždění Ekumenické rady církví dne 24. listopadu 2016 tento návrh nezískal potřebnou 2/3 většinu, takže schválen nebyl. Mezitím představitelé jednotlivých církví odpovídali kardinálu Dukovi individuálně.

Například ústřední rada Církve československé husitské se kardinálovým dopisem zabývala na svých zasedáních 8. října a 12. listopadu 2016. Podle veřejně dostupných zápisů připomněla své starší stanovisko z roku 2013 , které znělo, že ústřední rada: „ ...nepovažuje za správné obnovit na Staroměstském náměstí sloup, jehož podstavec je svými symboly vyjádřením náboženské netolerance.“Návrh řídícího výboru Ekumenické rady církví výslovně odmítla a přijala usnesení: „V Církvi československé husitské si vážíme Marie, matky Páně, a je pro nás symbolem smíření, odpuštění a lásky. Vztyčení mariánského sloupu s protireformační symbolikou však nepodporujeme.“

Součástí odpovědi synodního seniora Českobratrské církve evangelické, která byla vstřícnější a vyzývala k potřebnému dialogu o dějinách, byl také odkaz na starší vyjádření synodní rady z roku 2012, v němž bylo uvedeno: „Pro současnou českou společnost nebude případná existence sloupu na Staroměstském náměstí znamenat téměř nic… Společenství křesťanských církví, především těch, se kterými je spjata historie křesťanství v Čechách, však obnova sloupu citelně poškodí. Pro křesťanské církve… bude tento krok s velkou pravděpodobností znamenat oslabení díla společného zvěstování evangelia a věrohodného nesení víry v Ježíše Krista… Zamýšlený krok nás vzájemně vzdálí, uvrhne zpět do minulosti a napomůže tomu, abychom na sebe znovu hleděli s větší nedůvěrou.“

Podvodem ke smíření?

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (Top09) a kardinál Dominik Duka
Autor: Praha1.cz

Naopak předseda Ekumenické rady církví a Rady Církve bratrské Daniel Fajfr ve své zprávě o neschválení návrhu řídícího výboru, kterou adresoval panu kardinálovi 24. listopadu 2016, uvedl, že on se za Církev bratrskou k jeho vstřícnému znění připojuje.

 

Filtrované informace starostovi Prahy 1

Při pátrání po smyslu dopisu pana kardinála Dominika Duky jsem v pondělí 23. ledna 2017 navštívil starostu Prahy 1 Oldřicha Lomeckého (TOP 09). Pan starosta potvrdil, že patřil k dlouholetým odpůrcům obnovy mariánského sloupu, protože nechtěl dát souhlas k něčemu, co by ještě více rozdělovalo současnou společnost. Koncem roku 2016 však změnil názor a zrušil blokaci obnovy sloupu na odboru dopravy. Byla prý splněna jedna z jeho podmínek, že obnova sloupu už nebude společnost rozdělovat a ostatní církve proti ní nebudou aktivně vystupovat. Ukázal mi složku, v níž byla informace Daniela Fajfra s výše uvedeným návrhem formulace smířlivého textu Ekumenické rady církv,í a dále zpráva o jejím nepřijetí spolu s informací, že Církev bratrská s ní souhlasí. Oba dopisy adresované panu kardinálovi byly panu starostovi předány jako doklad vstřícného postoje církví. Uvedl jsem, že se ve skutečnosti jedná o vyjádření jen jedné církve a vím o dalších a odlišných stanoviscích. Pan starosta odpověděl, že on o nich neví a odkázal se na zásadu "kdo mlčí, souhlasí". Při dalším listování složkou ještě našel „kladné stanovisko církve husitské“ a ukázal mi ho. Ve skutečnosti šlo o vyjádření prof. Zdeňka Kučery o vztahu Církve československé husitské k mariánské úctě z 18. října 2016. V úvodu bylo uvedeno, že ho sepsal na vyzvání Petra J. Řehoře. Zajímavostí může být, že Petr J. Řehoř je kancléřem českého velkopřevorství Řádu sv. Lazara Jeruzalémského, který se aktivně zasazuje za obnovu sloupu a prof. Kučera byl 11. prosince 2010 přijat za společníka řádu (zkratka CompLJ). Výše zmíněné oficiální negativní stanovisko Církve československé husitské však starostova složka neobsahovala.

Pana starostu oslovil také záměr, který 12. října 2016 předložil realizátor obnovy akademický sochař Petr Váňa. Vyzval k diskuzi o smyslu a významu soch čtyř andělů, jejichž symbolika je vykládána protireformačně. Petr Váňa navrhnul jednu ze soch nahradit sochou „anděla smíření“. Zatímco tento plán je pouze ve stádiu návrhu, jehož realizaci odhaduje minimálně na dalších 5 let, už je připravený text zformulovaný kardinálem Dominikem Dukou: „Opětovné vztyčení mariánského sloupu chápeme jako gesto smíření a ekumenické spolupráce v České republice a projev úcty k Ježíšově matce.“

Podvodem ke smíření?

Rytina zachycující část Staromestského náměstí s Týnským chrámem a sloupem v popředí. Vytvořeno kolem roku 1841.
Autor: Wikipedia.org

 

Gesto smíření a ekumenické spolupráce?

Úsilí o smíření je třeba přivítat. Jen si kladu otázku, zda je možné za „gesto smíření a ekumenické spolupráce“ vnímat způsob jednání, který provází současné úsilí o obnovu mariánského sloupu. U představitelů několika církví jsem zjistil, že o jednání pražského arcibiskupství se starostou Prahy 1 nic neví. Účelově vybraná vyjádření, jejichž pomocí bylo u starosty dosaženo zrušení blokace v domnění, že ostatní církve souhlasí nebo mlčí (tudíž taky souhlasí), na mne působí jako nepoctivé jednání nebo dokonce jako pokus o podvod. S ohledem na dosavadní emotivní diskusi o obnově mariánského sloupu je pochopitelná snaha záležitost příliš nemedializovat. Přesto by kardinál Dominik Duka a jeho spolupracovníci měli při své snaze o prosazení obnovy mariánského sloupu jednat s představiteli ostatních církví poctivě a otevřeně. Zvlášť když ti ve svých reakcích usilovali o větší vstřícnost než v minulosti.

Místo zákulisních politických jednání je třeba usilovat o poctivý dialog o sporných tématech minulosti. Zatímco studium života a díla Mistra Jana Husa přineslo v církevním prostředí alespoň některé viditelné plody, dialog o období rekatolizace, resp. náboženských dějin 16.–18.století, se církvím nedaří. Společná komise Ekumenické rady církví a České biskupské konference, založená v roce 1996, v reakci na kontroverze kolem svatořečení Jana Sarkandera, není aktivní už řadu let. Výzva k vypracování „ekumenické učebnice církevních dějin v České republice“ ze společného prohlášení kardinála Miloslava Vlka a synodního seniora Pavla Smetany z 1. ledna 2000 nebyla vyslyšena. Kardinál Dominik Duka naopak patřil k hlavním odpůrcům dokumentu s názvem Putování církve českými dějinami předloženého tzv. plenárnímu sněmu Katolické církve v ČR v roce 2005, protože v něm „nebylo dostatečně zhodnoceno stanovisko v otázce husitství, pobělohorského období a 19. a 20. století“. Téma měla zpracovat odborná komise v rámci ČBK, ale výsledky její práce nebyly zveřejněny.

 

Autor je členem římskokatolické církve a asistentem na Ekumenickém institutu Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.


Tiskové prohlášení Ekumenické rady církví k projednávání podpory záměru obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze ze dne 30. ledna 2017

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Související zprávy a články


Diskuze k článku

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?

Festival United 2017
Timotej.cz

 

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Mají se křesťanské církve podílet na duchovním programu při Prague Pride?
Ano
28%
 
Ne
68%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 207)