Seznamka
logo Synody 2021-2023
Autor: www.cirkev.cz
Účastníme se synodálního procesu, který je snahou o obnovu církve, návratem k původnímu smyslu evangelijních hodnot, který spočívá v jejich žití. Proklamace bez proměny našeho myšlení a jednání jsou shrnuty ve větě: Víra bez skutků je mrtvá. Taková víra neprospívá jednotlivci, jeho blízkým ani světu. Postoje církve, které nestojí na úctě k člověku, ochromují, ničí vztahy, blokují spolupráci se světem na všeobecném dobru.
Zabýváme se často následky, nikoli příčinami problémů v církvi. V synodních skupinkách se snažíme sdílet, formulovat bolesti církve, vžít se do situace lidí, kteří byli posláni na okraj církve, věřit, že si biskupové naše závěry přečtou, a setrvávat v naději na změny. Již na II. vatikánském koncilu byl dán směr obnovy církve. Koncil měl mít pokračování, pro které však nebyla vůle. Mnohé závěry koncilu se nepromítly do srdce církve, zůstaly na papíře. Jedním z pokynů, který inicioval papež Pavel VI. v době II. vatikánského koncilu (1962-1965), byl pokyn sestavit ústavu pro katolickou církev.
„Návrh ústavy byl vypracován na základě evangelijních hodnot, církevních dějin, teologie, kanonického práva, dokumentů II. vatikánského koncilu, „Základního církevního práva“, Kodexu kanonického práva z r. 1983 a zkušeností z oblasti občanského ústavního práva posledních dvou staletí. Ústava obsahuje seznam práv a zodpovědností, který pochází z „Charty práv katolíků v církvi“. Tato charta je založena na „Všeobecné deklaraci lidských práv“, kterou v roce 1948 přijala OSN. Ústava byla sepsána Společenstvím za práva katolíků v církvi, jejím cílem bylo rozpoutat dlouhou a hlubokou diskusi všech skupin v církvi“. (profesor Leonard Swidler, katedra religionistiky Temple University, Philadelphia). (1)
Ústava, koncil a evangelia
Ústava zahrnuje kapitoly: Práva a zodpovědnosti, Správní struktury, Soudní systém. Byla u nás zveřejněna v Teologickém sborníku 2/99. Důvodem k jejímu zveřejnění v křesťanském měsíčníku Getsemany, (český překlad Tomáš Suchomel) bylo, že tento návrh ústavy byl ostře odmítnut spolu s iniciativou Kairos 98 v příloze Katolického týdeníku Perspektivy 4/99. A to navíc bez zveřejnění textu této ústavy. Katolíci se tak ocitli ve stejné situaci jako u Charty 77, kde nebyl zveřejněn její text, jen její odsouzení.
Otevřenost a zásadovost návrhu Ústavy katolické církve mi připomněla některé dokumenty II. vatikánského koncilu a živou vodu evangelia:
Gaudium et Spees (Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě):
„ Věrnost svědomí spojuje křesťany s ostatními lidmi při hledání pravdy a při pravdivém řešení mnoha mravních problémů, které vyvstávají v životě jednotlivců a ve společenském soužití.“
Dignitas Humane (Deklarace o náboženské svobodě):
„Pravdu je však třeba hledat způsobem přiměřeným důstojnosti lidské osoby a její společenské povaze, totiž svobodným bádáním, za pomoci vyučování či vzdělávání, výměny myšlenek a dialogu. Takto jedni druhým vykládají pravdu, kterou našli, nebo o které se domnívají, že ji našli, aby si při jejím hledání navzájem pomáhali. K poznané pravdě se však musí pevně přimknout osobním souhlasem.“
Matouš 9,11: Jak to, že váš Mistr jí s celníky a hříšníky.
Matouš 12,7: Kdybyste věděli, co znamená, milosrdenství chci, a ne oběť, neodsuzovali byste nevinné.
1. Korintským 13,8: Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine, jazyky - ty ustanou, poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné, až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.“
Jde o všechny, kteří byli z církve vyhnáni. Jde o všechny, kteří byli ne vlastní vinou rozvedeni, o ty, kterým byl nařízen doživotní celibát a trpí samotou. Jde o všechny, kterým byly upírány svátosti. Jde o všechna manželství, která trpěla zhoršením vztahů a rozkolem ve svědomí díky nařízení PPR. Jde o všechny, kteří „kvůli dětem a udržení rodiny“ neodešli od násilníka, alkoholika. Jde o všechny zasažené psychickým zneužíváním církve, o ty, kteří odešli kvůli velkému zklamání, ale byli nazváni odpadlíky od víry nebo heretiky, aby bláto nepadlo na církevní moc, ale na ně. A jde i o lidi, pro které se slovo církev stalo pohoršením, o hledající, kteří u nás nenašli. Tyto problémy se týkají mnohých a kdykoli se mohou dotknout kohokoli z nás. Jde o všechny – bolest jednoho údu je bolestí celého těla. Neumýváme si navzájem nohy.
Citace některých bodů návrhu Ústavy katolické církve:
Z kapitoly Právo a zodpovědnost:
„3. Jako důsledek základního lidského práva na svobodu svědomí mají všichni katolíci právo a zároveň zodpovědnost postupovat ve všech záležitostech v souladu se svým vlastním informovaným svědomím.
5. Jako důsledek základního lidského práva na svobodu názoru a jeho vyjadřování mají všichni katolíci právo vyjadřovat veřejně a zodpovědným způsobem svůj souhlas či nesouhlas ve věci rozhodnutí církevních autorit.
12. Jako důsledek základního lidského práva vstoupit do stavu manželského, přičemž si v manželství oba partneři zachovávají plná a rovná práva, mají dále všichni katolíci právo opustit takové manželství, které nenapravitelně ztroskotalo.
a) Všichni takoví katolíci mají právo uzavřít nový manželský svazek; a
b) všichni rozvedení a znovu sezdaní katolíci, kteří jsou ve svém svědomí smířeni s církví, si zachovávají právo na tytéž služby, včetně všech svátostí, na něž mají právo ostatní katolíci.
13. Jako důsledek základního lidského práva vstoupit do svazku manželského a práva na vzdělání mají všichni katoličtí rodiče právo a zodpovědnost a) podle svého svědomí určovat velikost svých rodin, b) zvolit si vhodnou metodu plánovaného rodičovství a c) dohlížet na vzdělávání svých dětí.
Z kapitoly Správní struktury:
11. Biskup je vybírán diecézní radou v souladu s diecézní ústavou, přičemž je brán ohled na příslušné předpisy národních a mezinárodních společenství včetně konzultace s příslušnými komisemi národní rady a Všeobecné rady a jejich následného potvrzení.“
Závěr
Některé návrhy na změnu církevní struktury budou možná obtížně prosaditelné kvůli absenci demokratického myšlení. Avšak ignorování Práv a zodpovědností členů církve již napáchalo nenapravitelné škody, rozhodování o nás bez nás vyhání lidi z kostelů, svazuje nebo křiví duše těch, co zůstávají. Návrh katolické ústavy vychází z evangelií, z nichž vycházejí i všeobecná lidská práva, a ta platí i pro katolíky. Církev některými svými předpisy odpírá lidem svobodu svědomí a přijetím Ústavy katolické církve by se navrátila zpět k radosti evangelií, k žití v Boží lásce. Mottem II. vatikánského koncilu bylo: Církev je povolána k neustálé obnově. Čím déle se s pohybem otálí, tím více se tělo stává zatuhlým. II. vatikánský koncil byl nadějí našich dědů a otců a naše dospělé děti jsou čtvrtá generace, která se jeho plodů nedočkala. Diskutujme proto v celé církvi napříč životními stavy o návrhu katolické ústavy.
Celý text návrhu Ústavy katolické církve je k dispozici zde. Mezititulky redakční.
