Vyrovnávání se s minulostí a vinou arcibiskupů v Paderbornu

Kardinál Johannes Joachim Degenhardt
Autor: Wikipedia.org / Creative commons

Studium problematiky zneužívání v církvi a přístup církevních představitelů k pachatelům a obětem v minulosti vzbuzuje otázky, jak naložit se zjištěnými skutečnostmi. V červenci 2023 se toto téma stalo aktuální v souvislosti s instalací informační tabule u hrobů arcibiskupů v kryptě katedrály v Paderbornu.

Od roku 2020 z pověření arcidiecéze vyšetřují církevní historičky z univerzity v Paderbornu Nicole Priesching a Christine Hartig zneužívání v paderbornské arcidiecézi. Zkoumají funkční období dvou paderbornských arcibiskupů, kardinála Lorenze Jägera (1892–1975, arcibiskupem 1941–1973) a kardinála Johannese Joachima Degenhardta (1926–2002, arcibiskupem 1974–2002), tedy roky 1941 až 2002. První průběžné výsledky studie dosvědčují závažná pochybení bývalých arcibiskupů při jednání s osobami, které se dopouštěly zneužívání. Obviněné duchovní kardinálové chránili a někdy jim dokonce písemně vyjadřovali sympatie. Oproti tomu kardinálové neprojevovali vůči obětem žádný zájem nebo péči. V květnu 2023 paderbornská arcidiecéze oznámila, že rozšířila výzkumný projekt o sexuálním zneužívání na dobu posledních 20 let, tj. zahrne tak i funkční období bývalého arcibiskupa Hanse-Josefa Beckera (nar. 1948, arcibiskupem 2002–2022). Zpracování této části projektu bylo svěřeno historiku Janu Jeskowy z univerzity v Paderbornu. Byly zveřejněny výzvy s kontakty, na které se mohou oběti obracet.

V polovině července 2023 byla znovu zpřístupněna krypta katedrály v Paderbornu s hroby arcibiskupů, která během uplynulého roku a půl prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Na základě zjištěných skutečností bylo rozhodnuto, že na hrobech výše uvedených arcibiskupů bude umístěna tabule s informací o jejich přístupu k zneužívání. Stalo se tak na základě požadavku zástupců obětí zneužívání i s ohledem na skutečnost, že v Paderbornu stále existují duchovní, kteří problém zneužívání ignorují a odmítají o něm mluvit. Text zformulovala metropolitní kapitula a zástupci obětí s ním vyjádřili souhlas. Zní: „Z dnešního pohledu se zde pohřbení arcibiskupové během svého působení dopustili závažných chyb při řešení sexuálního zneužívání. Příliš často upřednostňovali ochranu a prestiž instituce a pachatelů před utrpením obětí.“

Rozhodnutí vyvolalo rozruch a diskusi o tom, jak se vyrovnat s památkou zemřelých a zda se nejedná o vláčení bahnem osob, které se už nemohou bránit. Claudia Auffenberg, šéfredaktorka časopisu paderbornského biskupství, sice uznala, že mrtvé můžeme ponechat Božímu soudu. Na druhou stranu upozornila, že je třeba vzít v úvahu perspektivu postižených, tj. obětí zneužívání. Desetiletí jim nikdo nevěřil, jejich životy byly výrazně narušeny, někdy i zničeny. Na to se nesmí zapomínat. Mluvčí obětí, kteří vystupují na veřejnosti, se sice v tomto rozhodnutí do jisté míry prosadili, ale jejich suverénní vystupování by nemělo nikoho klamat. I oni si prošli trpkou zkouškou a nikdo neví, jestli už skončila. Každý rozhovor, každé setkání, každé jednání na toto téma s nimi něco dělá. Pro ně a pro všechny, kterých se to týká, jsou takové informační tabule důležité. Protože konečně znamenají oficiální a veřejné uznání jejich utrpení. Tyto akce také zviditelňují snahu těch, kteří jsou dnes zodpovědní za to, aby se to teď nějak napravilo. Na závěr připomněla, že by pomohlo, kdyby odpovědní lidé o minulosti mluvili a nečekali na výsledky studií.

Vyrovnávání se s minulostí a vinou arcibiskupů v Paderbornu

Kardinál Lorenz Jäger
Autor: KNA

Na instalaci tabule kriticky reagovala např. Anna Mirijam Kaschner, řeholnice a generální sekretářka Skandinávské biskupské konference (zahrnující Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko), která se narodila a vyrostla v arcidiecézi Paderborn. Informační tabuli přirovnala k nápisu, který podle biblických zpráv nechal Pilát umístit na Ježíšův kříž. Označila jej za znamení hluboké nevíry a výraz pochybnosti o Boží spravedlnosti. Ptá se, proč nejsou takovéto pamětní desky viny na každém hrobě pedofilního otce, každého násilníka, každého učitele, který před padesáti lety bil své žáky, a na každém hrobě matky, která potratila jedno nebo více dětí? Každý hřbitov by byl lesem nápisů. Správný křesťanský postoj je podle ní založen na víře ve spravedlivého Boha, který bude soudit nejen živé, ale i mrtvé. Informační tabule je projevem hluboké nevíry, že Bůh není spravedlivý a nebude volat oba kardinály k odpovědnosti. Vedení diecéze včetně metropolitní kapituly a každý návštěvník krypty katedrály to proto musí vzít do svých rukou.

Mluvčí poradní skupiny Německé biskupské konference pro případy zneužívání Johannes Norpoth v otevřeném dopise uvedl, že text Kaschnerové četl s naprostým zděšením. Ve svém textu totiž prozrazuje nejen neznalost příslušných výzkumů, ale také nedostatek citlivosti vůči traumatu při jednání s postiženými lidmi. Podle Norpotha vyjadřuje Kaschnerová ve svém textu postoj, který církev dovedl přesně tam, kde se nyní nachází: do existenční krize s tendencemi k rozpadu, které lze jen stěží zastavit. Norpoth rovněž kritizoval propojení problematiky potratů a sexualizovaného násilí. Připomněl, že obvinění zesnulých paderbornských arcibiskupů není založeno na nějakých vágních domněnkách nebo jednostranných obvinění ze strany postižených, ale je založeno na poznatcích vyplývajících z diecézního šetření. Podle Norpothových slov je jeho zděšení o to větší, že generální sekretářka severských biskupů „s tímto postojem“ bude na podzim součástí biskupské synody, na kterou byla papežem Františkem v červenci jmenována. Bude tam mít svoje místo a hlas na rozdíl od obětí sexualizovaného násilí. Tato skutečnost snižuje Norpothovu naději na to, že krize zneužívání bude překonána a že církev bude skutečně synodální, tedy vyzařující spravedlnost, bezpečí a jistotu. Na závěr dopisu Norpoth varoval Kaschnerovou před pokračováním systému lži v „církvi pachatelů“ a před přehlížením tisíců obětí sexualizovaného násilí. Vyzval ji, pokud to není schopna uznat a přijmout, ať se raději napříště zdrží vyjádření, kterými převrací pozice pachatele a oběti, a tím vystavuje oběti opětovné traumatizaci

Kontroverznost informační tabule dokládá skutečnost, že zhruba týden po její instalaci došlo k odcizení. Zároveň bylo oznámeno, že v katedrále byl objeven také hákový kříž vyrytý do zdi. V tomto případě podalo arcibiskupství stížnost a policie zahájila vyšetřování. Mezi poškozením v kryptě a hákovým křížem na zdi pravděpodobně není žádná souvislost.

Diskuse kolem tabule v paderbornské kryptě vedly k úvahám o případném zřízení podobných informačních textů i v jiných diecézích. Mluvčí katedrální kapituly v Kolíně nad Rýnem Markus Frädrich potvrdil, že v kolínské katedrále se neuvažuje o umístění informací, které by upozorňovaly na chyby arcibiskupů při řešení zneužívání v minulosti. Odvolal se přitom na prohlášení katedrálního probošta Guida Assmanna z loňského roku. V kolínské katedrále jsou mimo jiné pohřbeni kardinál Joseph Höffner (1906–1987, arcibiskupem 1969–1987) a kardinál Joachim Meisner (1933–2017, arcibiskupem 1989–2014), kteří byli vypracovanou zprávou rovněž obviněni z chyb při řešení zneužívání. Jejich pohřebiště se nachází v sousedství krypty, tedy v místnosti pod chórem katedrály. Do krypty je možné nahlédnout přes mříž, není však přímo přístupná. Podle Assmanna jsou arcibiskupské hrobky prosté a nepropagují žádnou „heroizaci pohřbených“. Katedrální kapitula podle něj zastává názor, že historii nelze měnit odstraňováním jejích stop, například opětovným pohřbíváním zesnulých nebo omezováním přístupu k hrobům. Spíše se musíme postavit minulosti čelem, abychom se z ní poučili pro budoucnost.

 

Autor je historik a teolog.

Napsáno s pomocí zpravodajství katholisch.de.