Němci už v šedesátých letech vyřkli nad Piem XII. zničující ortel – bylo to osvobozující pro ně samotné. Rozhovor s církevním historikem Hubertem Wolfem o německé vině, papežské spoluvině a obtížném hledání pravdy.

„Člověk má tím větší svobodu, čím hlubší má vzdělání doprovázené snahou o poctivý duchovní život,“ říká výrazný pražský dominikán Benedikt Mohelník, podle něhož mlžení a zamlčování ještě nikdy žádný problém nevyřešilo.

Z právě vydaného prvního dílu pamětí česko-římského teologa a katolického kněze Karla Skalického (nar. 1934) Vyznání na hraně času a věčnosti: Všechny cesty vedou do Říma vybíráme kapitolu, která popisuje jeho dny po opětovném příjezdu do Vídně. Když z 15. na 16. června roku 1956 přešel s premonstrátským klerikem Vladimírem Pavlem Třebínem (1923‒1994) ilegálně hranici do Rakouska…

V centru myšlení filozofa Ladislava Hejdánka je téma o stupeň abstraktnější než u Trojana a Komárkové: téma „nepředmětnosti“. Jde však o abstrakci jen na první pohled. U Hejdánka je „nepředmětnost“ ve skutečnosti heslem obrany proti abstraktním systémům, jež podřizují člověka jakémusi objektivnímu metafyzickému celku – a tím z něj činí „předmět“.

V nedávné době jsme si připomněli desáté výročí smrti Tomáše Špidlíka, jednoho ze čtyř českých kardinálů, kteří nebyli spojeni s pražským ani olomouckým biskupským stolcem, jezuitou, který dokázal skloubit vzdělání a hlubokou osobní spiritualitu s výjimečným organizačním talentem a vtipem.