Teologie a duchovní texty
Pán můj a Bůh můj!
Lenka Kateřina Tetivová / 4. 7. 2026Areopag
Boj proti Istanbulské úmluvě považuji za veřejné pohoršení
Pavla Holíková / 1. 7. 2026
V mém okolí a v mé společenské bublině po reportáži investigativního novináře Janka Kroupy o kauze na půdě pražského arcibiskupství ožily nepříjemné vzpomínky na způsob, jakým naši biskupové v roce 2018 vnesli téma Istanbulské úmluvy do pastýřského listu a na kazatelny katolických kostelů. Areopag
Mlčení papeže Prevosta
Máriam Martínez-Bascuñán / 29. 6. 2026
Papež dosáhl toho, že Španělsko, země s 1 621 osobami obviněnými ze sexuálního zneužívání a více než 3 000 zdokumentovanými oběťmi, celý týden mluvilo o migraci, humanismu a polarizaci, zatímco o zneužívání se hovořilo jen okrajově, aby se snad církev neurazila.Areopag
Co Jan Balík nevysvětlil
Marek Polášek / 18. 6. 2026
Způsob Jurigova odchodu proto vyvolává dojem, že cílem nebylo věc objasnit, ale uzavřít ji uvnitř instituce. Stejně působí i Balíkovo včerejší prohlášení: místo odpovědí nabízí neurčité formulace a sebeobhajobu.Církev a svět
Člověk je víc než aplikace
Zdeněk A. Eminger / 15. 6. 2026
Ve světě vidíme rozzářené tváře apoštolů umělé inteligence žhoucí nadějí, že přichází nová epocha nevídaného rozvoje lidstva. Jenže víra v gigantický technologický rozmach umělé inteligence (AI), která prý už zítra vytvoří autonomní lidské vědomí a nejpozději za rok či dva totální vědomí božské, jež spasí tento svět jakoby en passant, vzala poněkud za své. Tolik snad na úvod k první encyklice papeže Lva XIV. Magnifica humanitas, jejíž autoři se podívali na fenomén AI pod drobnohledem.Článek měsíce
Malá společenství jako naděje pro unavenou církev
Petra Švecová / 14. 5. 2026 Starší články
Když se dnes mluví o církvi, často zaznívají velká slova: krize, polarizace, únava nebo nedůvěra. Stačí otevřít sociální sítě pod jakýmkoli článkem o víře či společnosti a člověk snadno získá pocit, že veřejný prostor stále častěji ovládá podezřívání, ideologické zákopy a rychlé soudy. O to důležitěji dnes působí zkušenost malých komunit – míst, kde se lidé znají jménem, kde spolu nejen slaví liturgii, ale také vaří, vedou spory, odpouštějí si a učí se spolu žít.
Alespoň z hovorů mých přátel a lidí, jejichž život a práci sleduji, vyplývá, že to, co kdysi Václav Havel nazval „blbou náladou“, dnes dostoupilo vrcholu.Zprávy
2.07.2026 10:26 / TIP REDAKCE