Mám poznámky k Putnově Kázání o potopě a klimatické změně, které bylo zveřejněno na Christnetu. Normálně bych asi nejdříve napsal, že je to kázání příliš dlouhé – více než 2200 slov, to je dvojnásobek běžného nedělního evangelického kázání. Vím však, že Martin C. Putna své promluvy dovede udělat neobyčejně poutavé, a tak budu mít jen tři jiné formální připomínky.

Zkouším se na jmenování nového pražského arcibiskupa, jehož osobnost i dílo by měly vyvést místní církev z krize a začít zpracovávat a žít agendu, kterou již řadu let promýšlí papež František, dívat z jiného úhlu. Jde o pohled z druhé strany, z laického prostředí, které nemá na fungování a život církve za bývalou železnou oponou téměř žádný vliv.

Před několika dny spatřil světlo světa český překlad knihy amerického teologa a filozofa Jay Byrd McDaniela „O Bohu a pelikánech“ s podtitulem „Teologie úcty k životu.“ Jedná se o významný počin.

Jean-François Chiron je francouzský katolický kněz a teolog, působící na Katolické univerzitě v Lyonu. V rozhovoru s Christophem Henningem z listu La Croix hovořil o synodálním procesu a výzvách, které představuje změna struktur, zejména v uplatňování autority.

V březnu byl v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích v prostoru dosti protáhlého polygonálního kněžiště instalován a požehnán soubor šesti velkých tapiserií slovinského jezuitského teologa, výtvarníka a spisovatele Marka I. Rupnika. Škoda, že instalace není v celé lodi kostela. Zdá se mi, že Rupnikovy tapiserie trpí nejen svým umístěním, ale i tím, jakým způsobem přišly k té části Božího lidu, který se tam, na jihu Čech, shromažďuje.